Sabina Slonková a Jiří Kubík vypátrali syna Andreje Babiše ve Švýcarsku. Na pořízeném videu tvrdí, že musel vycestovat z České republiky z donucení kvůli kauze Čapí hnízdo. Celá věc nabírá na obrátkách, co si o tom myslíte?

Z mého pohledu jde o osobní neštěstí pro syna Andreje Babiše. Je mi to lidsky nesmírně líto a informace se budeme dozvídat postupně, proto se k tomu vyjadřuji s velkou rezervou. Nejzávažnější je jedna jediná věc, a to je samotný průběh vyšetřování. Pokud se dozvídáme, že se policie zabývala údajným únosem syna Andreje Babiše a konstatovala, že nešlo o únos, je mi divné, proč ho policie nebyla schopná vyslechnout v kauze Čapího hnízda. Neumím to pochopit a naznačuje to, že vyšetřování probíhá nestandardně. Nehodnotím, zda je, či není vinen, ale podle mne je to nestandardní. Vyšetřování se navíc táhne už dva roky a za dva roky nebyli schopni vyslechnout důležitého svědka.

Je tedy oprávněné vyvolávat hlasování o nedůvěře vlády?

V této situaci ano.

Případně, znamená to, že by měl Andrej Babiš rezignovat na svoji funkci? Je to už několikátý případ, kdy výzvám k rezignaci čelí.

Pokud by to myslel s českými občany a Českou republiku vážně, tak ano. Hnutí ANO je nezpochybnitelný vítěz voleb, má 78 poslanců jako osoby, nikoliv majitele hnutí ANO nebo hnutí ANO takové. Pokud by to myslel dobře se svými poslanci a občany, tak rezignuje a nechá tuto kauzu vyšetřit co nejrychleji. Koalice může dál pokračovat a za hnutí ANO může být jiný premiér. To by bylo pro Českou republiku v této situaci nejprospěšnější.

Co se v naší zemi změnilo od roku 1989, když během třiceti let rezignovalo mnoho politiků za daleko menší prohřešky, a Babiš je stále ve funkci? Co se stalo? Jsou už Češi rezistentní?

Občané a voliči už naprosto rezignovali. Vždy někomu uvěří, že to s nimi myslí dobře, a pak vyplouvají na povrch nějaké kauzy. Bylo to tak s premiéry v minulosti a podkopání politických špiček v minulosti napříč politickým spektrem vedlo k naprosté skepsi a nedůvěře k politikům. To je pak asi ten důvod, kdy si lidé řeknou – a je to jen moje spekulace – tak máme aspoň jednoho, který vše řídí, tak mu to promineme, on ostatní srovná do latě. Je lepší, když tu máme jednoho než dvě stě, o kterých nic nevíme. Neumím si to jinak vysvětlit a mrzí mne to, protože důvěru v politickou stranu lze obnovit, ale trvá to déle. To je život.

Výročí listopadu 1989 slavíme, zatímco se česká vláda opírá o hlasy komunistů. Už od začátku se debatuje, jestli se jedná o ohrožení demokracie. Jak účast KSČM na vládě vnímáte s nedalekým výročím a je demokracie ohrožena?

Já to nesu velmi těžce. Když jsem zažíval některé výstupy KSČM, naprosto jsem trpěl. S jakou arogancí vyčítali ekonomickou transformaci a kroky Václava Klause. Dnes jsme nejúspěšnějším státem střední a východní Evropy a myslím, že mnoho jižních států Evropské unie by nám mohlo výkonnost naší ekonomiky závidět. Přitom to zde bylo zcela obráceno opačným směrem. Osobně nesu velmi těžce, jak KSČM narostla křídla, mění pohled na historii svým vystupováním a děje se tak na půdě Poslanecké sněmovny. To mi nesmírně vadí. Pokud se máme bavit o ohrožení demokracie, tak bych neměl příliš velkou obavu o její ohrožení, pokud zde jsou svobodné volby, máme demokracii. Myslím, že to zatím nehrozí, byť návrhy na referenda a odvolávání politiků se už demokracie lehce dotýkají. Řekněme, že zatím to není na pořadu dne.

Co ohrožuje svobodné poměry v této zemi a správné fungování společnosti, jsou zásahy do tajných služeb, Generální inspekce bezpečnostních sborů, na pořadu dne bude výběr nového policejního prezidenta. Je to v rukou jednoho muže, který má problémy, jež dnes vyplouvají na povrch. Košile bližší než kabát. Babiš bude chránit sebe jako osobu a to je právě ten obrovský střet zájmů. To vidím jako problém.