Začátkem minulého týdne se reportáží Sabiny Slonkové a Jiřího Kubíka rozjela kauza syna Andreje Babiše. Co říkáte tomu, že při ní byla použita skrytá kamera? Působila na vás reportáž dramaticky přibarvená, nebo profesionálně odvedená?

Nemám nic proti použití skryté kamery v případě výpovědí – zachycení lidé, kteří jsou stíhaní. Lidí, kteří by jinak nevypovídali. Spousta zachycených se v historii použití skryté kamery bránila a jistě i bránit bude tím, že je to neetické. Ale máme se chovat eticky k neetickým lidem? To je stejné jako otázka, zda jsou u nás zvýhodňováni zločinci před těmi, kteří je napadnou. Ano, jsou. Upřímně řečeno, nechápu proč. Proč by se měla dodržovat práva lumpů? Rozhodně neříkám, že pan Babiš mladší je lump. To nevím. V každém případě je stíhán za spoluúčast na dotačním podvodu. Reportáž byla odvedena jistě kvalitně, i když dialogy reportérů mi přijdou občas poněkud retardující.

Poskytla pádnou „munici“ k vážnému politickému útoku na Babiše? Lze v ní vidět prvky načasovaného útoku?

Na premiéra Babiše se zde útočí již roky. I v dobách, kdy nebyl politikem, se na něj útočilo. Zatím mu nebylo nic prokázáno. Já nevím, zda bude. Podezření jsou a je jich mnoho. Na různá se již jaksi zapomíná. Viz. různé privatizace chemických podniků. Pokud jde o načasování, který termín by premiérovi vyhovoval nejlépe? Kdyby se neptal na to, proč zrovna teď? Domnívám se, že by bylo vhodné, kdyby snad on sám určil nějaké termíny, kdy ho novináři – či někdo jiný – mají napadat, aby nemusel tvrdit, že je to načasované. Zatím to tvrdil při každém takovémto útoku. Stejně jako tvrdil, že jde o kampaň proti němu. Třeba pan Kajínek, myslím, nic takového netvrdil. A to ho zavřeli na řadu let.

Premiér Babiš na reportáž reagoval tvrzením, že jeho syn je nemocný a že šlo o připravenou akci, kdy byl v zahraničí a navíc to bylo načasované před 17. listopadem. Média ve své většině dávala najevo, že mu to moc nevěří. Jak Babiš ustál první náraz?

Jak ho ustál, to je jenom na něm samotném. Myslím, že se domnívá, že skvěle. Protože demonstrace proti němu ho posilují a on nikdy neodstoupí. Pokud jde o nemoc syna, rád bych viděl soudně ověřený znalecký posudek. Prohlášení laiků a především těch, kteří ho viděli jen v televizi, jako například soudruh Zeman, mi přijdou velmi odvážná a řekl bych směšně amatérská. K načasování jsem se už vyjádřil. Ale co kdyby to bylo „načasováno” před Vánocemi? To by bylo přece obtěžování lidí ve svátečním čase. Nebo po Vánocích, to jako v souvislosti s „Vítězným únorem”? V dubnu? Jako že na apríl? V květnu? V době osvobození naší vlasti? V červnu – v době, kdy děti dostávají vysvědčení? Všechna načasování jsou špatně. Nikoliv! Každý má právo – v demokratické společnosti – kdykoliv zveřejňovat, cokoliv chce.