Primátoři se jednomyslně shodli, že v prvé řadě je nezbytné vyřešit situaci obcí na dně tzv. U-křivky. Doplácet by ale neměla největší města, peníze je nutno nalézt ve státním rozpočtu.

Odstranění propadu v příjmech obcí od 500 do 10 000 obyvatel, které se ocitají na pokraji existenčního minima, je dlouhodobým požadavkem svazu. Narovnat toto nespravedlivé znevýhodnění menších spádových měst, které vzniklo v roce 2008, proto svaz požaduje již v rámci státního rozpočtu na rok 2012. „Daňový výnos na obyvatele je v těchto obcích dlouhodobě nejnižší, ačkoli mnohé zajišťují řadu veřejných služeb také pro své okolí," říká předseda Komory statutárních měst a primátor Chomutova Jan Mareš. Na naléhavost v řešení této zřejmé chyby upozorňuje svaz již od samého počátku platnosti nového RUD, tedy od roku 2008. Ideální kompenzací by pro tyto obce a města byla obdoba široce definované účelově vázané dotace, podobné té, kterou letos na jaře obdržely obce s rozšířenou působností na vyrovnání příspěvku na přenesený výkon státní správy. V novém nastavení rozpočtového určení daní navrhuje Komora statutárních měst finanční příjmy čtyř největších měst zastropovat, nemůže souhlasit s jejich krácením.

„Zhruba 60 % našich příjmů tvoří právě daňové výnosy sdílené se státem. Změny v systému rozpočtového určení daní, které v červenci navrhl ministr financí Kalousek,
jsou vůči Brnu, ale i Plzni, Ostravě a Praze velmi tvrdé. Přitom již od roku 2008 jsou daňové výnosy na jednoho obyvatele těchto měst srovnatelné s několika desítkami jiných obcí České republiky. Navržený model přesto předpokládá pokles podílu na sdílených daních pouze u těch největších," vysvětluje primátor Brna Roman Onderka. Náměstek primátora Oliver Pospíšil k tomu dodává: „Podle odhadu odborné analýzy zpracované pro Brno je denně ve městě přítomno 140-167 tisíc osob nad rámec trvale hlášeného obyvatelstva a ty také využívají naši infrastrukturu a všech služeb. Brno na ně nedostává ani korunu. Návrh ministra Kalouska je skutečně příliš krátkozraký."

Svaz měst a obcí ČR hájí zájmy a potřeby všech samospráv a při tvorbě nového rozpočtového určení daní nemůže souhlasit s krácením daňových výnosů žádné velikostní skupiny měst a obcí. Jeho snahou je získat ze společného koláče větší kus a rozšířit spektrum sdílených daní, např. o podíl z daně spotřební.