Těmito slovy začíná listina z 28. srpna 1397, v níž císař a král Václav IV. znovu udělil Sokolovu jeho městská práva. Poprvé je měl městu udělit už Jan Lucemburský v roce 1313. Tento rok se poprvé vyskytl v díle obrozeneckého vlastivědce Jaroslava Schallera, aniž by uvedl, kde k tomuto údaji přišel. Od Schallerových časů je však tento rok tradován.

Původní městečko při nothaftovské tvrzi muselo svá práva nepochybně získat již v průběhu 14. století, protože mu byla krátce po velkém požáru roku 1397 obnovena Janovým vnukem, králem Václavem IV., který se v té době shodou okolností zdržoval v Lokti. Tehdy však již Sokolov dávno nebyl rytířským sídlem, neboť jej jeho vlastník Trost Winkler r. 1360 podstoupil Karlu IV., a Sokolov se tak stal komorním statkem loketského hradu.