Senátorka Kordová Marvanová: I justice říká, že to je formulováno špatně

Vážené senátorky, vážení senátoři, myslím, že tato emotivní debata, kterou ale, já se domnívám, že nevyvolávám, protože mně jde jen o upozornění na chyby, jak je ten zákon formulován, jinak považuji lex Ukrajina 7 za velmi důležitý zákon, takže ta emotivní debata ukazuje, že totiž vláda udělala chybu, když do zákona, který byl velmi důležitý, který musí být přijat co nejrychleji, aby byla zajištěna dočasná ochrana ukrajinských občanů, kteří prchli na naše území v souvislosti s agresivním vpádem putinovského Ruska na Ukrajinu, že tato debata, místo toho, abychom to rychle odsouhlasili, tak se soustředí na přílepky, ať už protiústavní přílepky nebo přílepky, v laickém slova smyslu věci, které vláda do toho návrhu nezařazovala. Tyto přílepky budí problémy. Myslím, že by si to měl vzít pan ministr k srdci, vyřídit to poslancům, že by takovéto věci překvapující bez dostatečné diskuse a propracovanosti vůbec neměly být do zákona zařazeny.

Celkově ten zákon samozřejmě chválím, ale ty tři body, které tady jsou diskutovány, jsou prostě problém. Byly odhlasovány ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně, nebyly domyšleny dopady.

Chci se vyjádřit ke dvěma, které podle mě i splňují to, že jsou to protiústavní přílepky. Mrzí mě, že o tomto zákonu sněmovna hlasovala 18. 12., když předtím 10. 12., 8 dní předtím, vydal Ústavní soud nález, který byť těsnou většinou definoval, co by považoval za přílepek, a to jest, já jsem si to jako právník samozřejmě také prostudovala úplně celé, ten jeho nález, Ústavní soud hodnotí jako přílepek takový pozměňovací návrh, který nemá úzký vztah ani k účelu ani k obsahu předmětu původního zákona, současně v Poslanecké sněmovně nebylo dosaženo širokého konsensu na jeho přijetí. Tento zákon se týkal podmínek pobytu ukrajinských občanů na našem území. To byl ten jeho účel. Pokud tento zákon dodatečně upravuje ztížení možností získat české státní občanství pro občany Ruské federace, nesouvisí to s pobytem Ukrajinců na našem území. Pokud tento zákon zavádí nový trestný čin, který notabene se vůbec netýká Ukrajinců, ale předpokládá se, že se to nejspíš může týkat českých občanů nebo lidí, kteří na našem území dlouhodobě pobývají a pracují, třeba pro Rusko nebo pro Čínu, což je reálný problém, který se řeší. Ale neměl se řešit v lex Ukrajina, protože ten způsob řešení byl špatný.

Jenom stručně se vyjádřím k prvnímu problému, protože i k tomu jsme debatovali a přijali na sociálním výboru určitý pozměňovací návrh, a to je ztížení nabývání občanství ČR pro občany Ruské federace. Tak jako vy všichni i já jsem obdržela spoustu stížností ruské komunity, která tady žije dlouhodobě, třeba více než 10 let, která proti tomu protestuje. Jejich právníci zpracovali velmi fundované stanovisko, že to je velmi tvrdé, že to je diskriminační v tom, že to je plošné opatření. I legislativa upozornila na to, že není jasné, proč se jde tou cestou, že se ztíží schválení i podaných žádostí u ruských občanů, kteří tady žijí třeba 10 let, tzn. dříve, než došlo k agresi, kteří třeba i odešli z Ruska kvůli Putinovu režimu, proč se to vztahuje na ně, že se ztíží podmínky tak, že se jim dá podmínka, která může být neproveditelná, tedy že nejdříve musí pozbýt toho ruského občanství. V senátorské kanceláři jsem dokonce přijala i zástupce této komunity, vysvětlili mi na konkrétních případech, že to je velice nespravedlivé. Upozornili mě, já jsem si tedy obstarala i stanovisko veřejného ochránce, ombudsmana, nevím, jestli jste to četli, konkrétně jak pana doktora Křečka, tak jeho zástupce, pana doktora Víta Alexandra Schorma, kteří upozorňují na to, že to je diskriminační, že to je velký problém. Podivovali se nad tím, proč se přistoupilo k tomu tímto způsobem. Navíc, nevím, jestli to víte, v Poslanecké sněmovně leží novela zákona o státním občanství, leží tam už od listopadu 2023. Je to tisk 585. Není mi jasné, pokud se to chtělo řešit jako výjimečné opatření proti ruským občanům, proč se to nezařadilo do novely zákona o státním občanství, kam by to patřilo.

Tyto výhrady, to je důvod, proč já podpořím pozměňovací návrh některého z výborů, který vylučuje nebo vypouští z lex Ukrajina právě ztížení získání českého občanství pro občany Ruské federace, příp. podpořím pozměňovací návrh, který předložil na výboru pan senátor Bednář, a to, že by se to aspoň nemělo vztahovat na již podané žádosti, protože to je retroaktivita.

Druhá věc, která tady byla emotivně diskutována, já myslím, že zbytečně emotivně, protože nikdo, nebo já rozhodně nezpochybňuje, že stát si musí chránit svoji svrchovanost, ústavní zřízení, bezpečnost. Teď jde jenom o to, jakými prostředky. Paragraf, který se objevil tady jako přílepek, ten byl obsažen s jiným názvem ve vládním návrhu zákona, trestního zákoníku, který v Poslanecké sněmovně je ve druhém čtení. My to tady máme v podobě v lex Ukrajina neoprávněná činnost pro cizí moc. V trestním zákoníku, kde to je předloženo v tisku 861, je to činnost pro cizí moc. Když si načtete připomínkování, najdete to v eKLEP, k tomuto návrhu zákona, trestního zákonu, právě tam najdete jak připomínky ministerstva zahraničí, to tady bylo citováno, tak i připomínky, já je považuji za velmi závažné, Nejvyššího soudu. To nejsou připomínky, že by se to nemělo řešit, ten problém, který pan ministr popisoval, ale že způsob řešení je špatný. Skutečně nevím, kdo z vás měl čas, ale samozřejmě jako právník jsem si to přečetla detailně, Nejvyšší soud upozorňuje na to, že právě není definováno, o jakou činnost jde, že ty pojmy jsou nevymezené, vágní. Podotýkám, v našem rozhovoru, přečtěte si i současného nejvyššího státního zástupce, pana doktora Stříže. I on upozorňuje, že ta legislativní úprava je nevhodná, že by se měla předělat, že ty pojmy nejsou definované. Není to ideologický spor, kdo chce chránit bezpečnost a kdo chce nahrávat Putinovi. To je jenom o tom, jak to má být formulováno. Nejvyšší soud upozornil na zásadu, která se tedy latinsky jmenuje nullum crimen sine lege, tzn. že pokud nedefinujete, jaká činnost je nezákonná, tak je to v jiných skutkových podstatách, musí tam být znaky té skutkové podstaty, nemůžete protiprávnost, dokonce trestnost definovat pouze úmyslem. To nestačí. O tom je celá teorie trestního práva. Mě mrzí, že nejvehementnější zastánci tohoto paragrafu jsou lidé, kteří vůbec nestudovali právnickou fakultu. Doporučovala bych v tak vážné věci, jako je novelizace trestního zákona, naslouchat odborníkům, přečíst si odborné argumenty. Nenajdete žádného odborníka, vč. špiček justice, kteří by říkali, že ta formulace je v pořádku. Zdůraznil to Nejvyšší soud, zdůraznila to nová nejvyšší státní zástupkyně.

Teď to v rozhovoru, na iRozhlasu si to přečtete, říká i pan doktor Kříž, který jinak říká: „Potřebujeme to řešit, ta formulace není dobrá.“ Já jsem navštívila seminář, který byl ve sněmovně minulý týden. Tam všichni připustili, a připustili to i poslanci, dokonce i ministr spravedlnosti Pavel Blažek, říkal, že to se bude muset stejně předělat, až se předělá trestní zákoník. Že to, co se schválí teď v Lex Ukrajina, pokud se to schválí, tak ten paragraf se musí přepsat. Já vás upozorňuji na to, jaký bude důsledek. Vy, kteří si myslíte, že teď to schválíme a okamžitě dostanou orgány činné v trestním řízení nástroje zahájit, nařídit třeba odposlechy nebo vyšetřovat někoho pro přípravu, neoznámení, nepřekážení trestného činu, tak že pokud to bude přeformulováno, tak všechny ty úkony budou marné, protože budou nezákonné, respektive budou muset být prováděny znovu. Takže vy, kteří to tlačíte v této špatné podobě, kterou zkritizovali všichni odborníci, tak jste proti tomu, co je smyslem toho ustanovení. Smyslem je, aby to bylo dobře a přesně formulováno a aby to nezpochybnil Ústavní soud, případně Nejvyšší soud. Jen upozorňuji, že pro mě samozřejmě Nejvyšší soud není jediný kánon, ale justice bude tím, kdo v posledku bude posuzovat eventuální stížnosti nebo dovolání v trestní věci, když někdo podle toho paragrafu bude stíhán, bude vyšetřován. Takže prosím, přijmout paragraf trestního zákona, když justice říká, že to je formulováno špatně, tak je vážná chyba. A vyvolá to velkou právní nejistotu.

Já bych ještě zdůraznila kromě stanovisek, tady už jste to citovali, kdo se vyjádřil kriticky, tak se kriticky vyjádřila ještě platforma, projekt Svoboda slova online. A tady bych na to speciálně upozornila pana ministra vnitra, protože ten projekt Svoboda slova online zřídil nebo provozuje mj. Ing. Mgr. Oldřich Kužílek, tedy aktivní člen a respektovaný odborník na třeba právo na informace, na další záležitosti, na svobodu slova. Je to člen STAN a ten upozorňuje, i tato platforma napsala stanovisko, které tu ocituji, dvě věty: „Vzhledem k možným dopadům na svobodu projevu upozorňujeme na možná rizika s tímto návrhem spojená a navrhujeme konkrétní kroky, jak je minimalizovat. Předložený návrh zasahuje i do oblasti škodlivého, avšak stále ještě ústavně chráněného projevu.“ Spolek říká: „Je však nezbytné zajistit, aby tato úprava nezasahovala do legálních projevů a názorů vyjadřovaných veřejně, protože ty jsou chráněny článkem 17 Listiny základních práv a svobod. Klíčové se jeví vyjmout činnosti spočívající výhradně ve vyjadřování vlastního názoru.“

A tato platforma, reprezentovaná panem Mgr. Oldřichem Kužílkem, tedy vaším i mým kolegou, protože já jej respektuji jako odborníka, tak doporučuje, bylo to tedy publikováno i na webových stránkách a sociálních sítích:

1) že by se měl tento přílepek, tedy ten nový paragraf „neoprávněná činnost pro cizí moc“ zcela vypustit z Lex Ukrajina. A vyřešit ho souběžně v projednávaném tisku k novele trestního zákoníku, který nyní je ve druhém čtení a nyní je ve fázi, že se k tomu načítají pozměňovací návrhy v Poslanecké sněmovně,

2) a druhé doporučení mj. pana Kužílka je, že by se měla zároveň upřesnit formulace případného takového paragrafu tak, aby nebyla dotčena ústavou chráněná oblast svobody projevu a nemohlo docházet ke zneužití této nově navrhované úpravy. To by zajistilo, aby znění zákona přesněji rozlišovalo mezi v podstatě neškodnými činnostmi a skutečnými hrozbami pro bezpečnost státu.

A co bych doporučovala já? Protože já se na to dívám konstruktivně a opravdu mi jde stejně jako ostatním, myslím, že většině nebo všem zde o bezpečnost ČR, aby se to skutečně vyňalo z Lex Ukrajina, upravilo se to v trestním zákoníku. Nejpřiléhavější mi připadá doporučení, které zformulovalo státní zastupitelství, které mluví o tom, že nedostatečná je právní úprava vyzvědačství. Je to § 316 trestního zákoníku. A je tu opravdu úskalí, že jsou chráněny jen utajované informace, které jsou utajované podle zákona o utajovaných skutečnostech a že je třeba chránit i jiné citlivé informace, které nejsou třeba široce veřejně dostupné. S tím bych souhlasila. A souhlasila bych s tím, aby se upravil tento § 316, vyzvědačství, ale to nemůžeme my provést v Lex Ukrajina. To se musí provést v novele trestního zákoníku. Když to teď přijmeme špatně, vytvoříme jenom zmatek, právní nejistotu. A ještě podle mě nahrajeme těm, kteří budou říkat, že tady není svoboda slova, protože se tady protlačil přílepek, který může být použit proti svobodě slova.

A poslední poznámku, vy všichni, kteří to tlačíte, vy si myslíte, že tato vláda třeba prodemokratická, protiruská, proukrajinská, tady bude pořád? Podívejte se za naše hranice. Máme demokracii, máme svobodné volby, může přijít jiná vláda, která to bude vykládat jinak. Příslušné orgány, a teď nemyslím soudy, ale třeba policie, jí budou poplatné. A ten paragraf, který by se teď schválil, se obrátí proti těm, kteří ten paragraf teď tlačí právě proti jejich svobodě slova. Ráno jsem slyšela vyjádření nejmenovaného premiéra sousední země, který takto hrozil opozici, která proti němu v parlamentu vystupuje. Já bych se toho nechtěla dočkat, protože autoritářské tendence přicházejí plíživě a my jsme tady od toho, abychom je zastavili dřív, než se to rozmůže tak, že nebude možno ani o tomto paragrafu tady svobodně diskutovat.

Děkuji.