Lékaři stárnou, odcházejí do důchodu nebo za lukrativnější prací do velkých měst či zahraničí. Co by mohlo situaci vyřešit a jaké jsou zkušenosti starostů, zazní na semináři „Zabraňme vylidňování území, aneb jak zajistit dostupnost zdravotních a sociálních služeb“. V úterý 19. září 2017 ho ve Valdštejnském paláci v Praze pořádá Svaz měst a obcí ČR a Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu. Jde o třetí ze série seminářů k problémům vylidňování. Ty předchozí se týkaly obchodů, pošt či školství.

„Z našeho Velkého zdravotně-sociálního dotazníku mimo jiné vyplynulo, že nejvíc chybí praktičtí lékaři, následují stomatologové, praktičtí lékaři pro děti a dorost a gynekologové,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl a dodává: „Pokud bychom srovnali počet obcí v krajích s odpověďmi, které jsme získali, nejvíc lidé postrádají lékaře v Moravskoslezském, Karlovarském a Libereckém kraj, rozdíly jsou ovšem i na úrovni regionů. Již neplatí, že lékaři chybí jen v horských a pohraničních oblastí.“

Lékaři podle průzkumu Svazu měst a obcí ČR chybí ve třetině obcí, v dalších 16 % samospráv v brzké době chybět budou. Už v roce 2013 podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) byl průměrný věk všeobecných lékařů 54 let, lékařům pro děti a dorost bylo v průměru dokonce 56 let. Lékařů, kteří odcházeli do důchodů, bylo víc než těch, co úspěšně absolvovali medicínu a všechny atestace. Situace se od té doby příliš nezměnila. Není totiž systémově řešena.

„Zdravotnictví je třeba personálně stabilizovat. Najít systémové řešení a motivační nástroje pro to, aby lékaři a sestry chtěli a zvládli pracovat i tam, kde chybí,“ říká místopředseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu PČR Jan Žaloudík a dodává: „Hlavně se musíme zabývat analýzou reálných dat a příčin. A to je i důvod pracovního semináře jako jedné z akcí, při kterých s kolegy o tomto tématu diskutujeme.“

Šetření Svazu měst a obcí ČR také ukázalo, že čtvrtině obcí chybí lékárna. Někdy je to proto, že byla zrušena po odchodu lékárníka do důchodu.

Složitá je také situace v sociálních službách. Kromě zavírání oddělení v nemocnicích po celé republice se snižují i kapacity domovů důchodců. Respektive přestávají přijímat seniory, protože nemají zaměstnance, kteří by se o seniory starali. Pomoci by měla, stejně jako ve zdravotnictví, změna systému vzdělávání a také zvýšení platů, o kterém se pravděpodobně bude na zítřejším semináři v Senátu rovněž debatovat. O lepším odměňování před časem rozhodla vláda, když schválila nařízení č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Tedy úpravu, která od letošního 1. července 2017, zvýšila platové tarify zaměstnanců v kultuře, nepedagogických pracovníků v regionálním školství, sociálních pracovníků, pracovníků v sociálních a komunálních službách a zdravotnickému personálu. Kde ale samosprávy mají na vyšší platy vzít peníze, ministři bohužel příliš neřešili.

Proto Svaz měst a obcí ČR dlouhodobě volá po změně Ústavy. Tak, aby garantovala, že pokud územně samosprávným celkům přibudou úkoly, musí na to od státu dostat i potřebné finanční prostředky, a to v plné výši. Takové systémové opatření by ve výsledku mohlo pomoci řešit i situaci s přetíženým a frustrovaným zdravotnickým personálem a sociálními pracovníky.