Ministr financí včera prosadil na vládě, že Česká republika poskytne MMF půjčku třicet osm miliard korun na záchranu eura. Sám přitom označil neochotu půjčku poskytnout za projev křupanství v okamžiku, kdy ČR přijímá z unie dotace, ale nebyla by ochotná pomoci. Už včera zkritizoval Kalouska ekonom Karel Kříž, který touhu poskytnout půjčku označil za projev odborného a politického křupanství.

Dotace jsou nám k ničemu

Kalousek nepřesvědčil ani ekonomku Šichtařovou. „Ponechám stranou to, jestli ta naše půjčka pomůže nebo nepomůže finálně České republice. Já si osobně myslím, že ne.  Když se argumentuje tím, že máme pomoci, protože bereme z EU dotace, pak musím říct, že si myslím, že nám nepomáhají ani ty dotace,“ uvedla na dotaz ParlamentníchListů.cz Šichtařová.

„My jsme sice dostali hodně dotací, ale myslím si, že jsou úplně neužitečné, protože odčerpávají peníze od efektivních a šoupají ty peníze k neefektivním oblastem, kde nemůžou být správně využity. Ale to je jen tak na okraj, to není hlavní výtka,“ poznamenala a přešla k zásadnímu.

Čemu pomůže naše půjčka? K prohloubení krize

„Položme si otázku: Co my docílíme tím, když Evropě půjčíme? My tím docílíme jedné jediné věci. Tyto peníze, pravděpodobně půjde celkově o 200 miliard euro, budou uvolněny na jihu Evropy. Budou uvolněny naráz, tak, aby vlastně jih Evropy byl schopen splatit svoje staré dluhopisy a půjčit si někde nově, aby prostě svůj dluh tak trošku znovu navýšil,“ vidí to ekonomka.

A ironicky se ptá: „Není náhodou stávající evropská krize, všechno to, co tady řešíme, krize z předlužení? Neléčíme my tady náhodou dluh dluhem? Neříká náhodou vláda posledních dvacet let všem spotřebitelům, vy hlupáci, když jste zadlužení, tak si neberte nový dluh, abyste novým dluhem splatili dluh starý? To je ale přesně to, co my teď děláme.“

A ještě přispějeme na růst inflace

„Co se stane vedle toho, když teď bude na jihu Evropy uvolněno oněch zhruba dvě stě miliard euro? Na jihu Evropy to nutně musí vyvolat velké inflační tlaky. Ty ale nezůstanou omezeny jenom na ty ekonomiky, kam peníze budou uvolněny, ale vzhledem k tomu, že eurem se platí v celé eurozóně, tak se tyto inflační tlaky okamžitě přelijí do celé eurozóny,“ nastiňuje Šichtařová možný scénář.

„A teď malá, ale velmi důležitá odbočka. Včera šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardová řekla, že už není možné, aby řecké dluhy nadále odepisovali pouze soukromí věřitelé. Tedy přeloženo do češtiny, že není možné, aby Řecko bankrotovalo pouze vůči soukromým věřitelům, že už musí zbankrotovat vůči veřejným institucím,“ podotkla ekonomka.

Těmi veřejnými institucemi jsou podle ní míněny MMF, evropské vlády a Evropská centrální banka. „Tím je tu otázka, co se stane, pokud ECB odepíše řecký dluh? Ona teď vlastní ve své bilanci shodou okolností plus mínus něco kolem dvou set miliard euro za řecké dluhopisy. ECB tyto dluhopisy přitom vykoupila s tím, že budou splaceny,“ vysvětluje Markéta Šichtařová.