Česká minimální mzda patří k nejnižším v Evropě, zaznělo z úst předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly na tiskové konferenci ve čtvrtek 15. března v hotelu Olšanka na Žižkově.

V přepočtu na eura je česká minimální mzda velmi nízká, zmínil. V kurzu na euro má Česká republika podle Středuly šestou nejnižší minimální mzdu ze všech zemí Evropské unie. „Z našeho pohledu to neodpovídá výkonnosti české ekonomiky, neodpovídá to produktivitě práce,“ ilustroval Středula. „Odpovídá to spíše low cost zemi, která není schopna ocenit svou cenu práce,“ dodal.

Velmi nízká minimální mzda... 

Odboráři proto chtějí v navyšování minimální mzdy pokračovat, tak aby od příštího roku dosáhla částky 13 700 korun měsíčně, což je oproti současnému stavu navýšení o 1 500 korun.

Česká republika má v současné době minimální nezaměstnanost, a jak Středula uvedl, průměrná měsíční mzda v Česku meziročně výrazně vzrostla. Co se týče navyšování mzdy, minimální odboráři by preferovali, aby se podíl minimální mzdy vůči mzdě průměrné co možná nejvíce blížil k poměru 50 procent.

Josef Středula a Martin Fassmann (Autor: Jonáš Kříž)

Průměrná měsíční mzda v České republice letos vůbec poprvé překročila hranici 30 tisíc korun hrubého měsíčně. Jak uvedl Středula, Česká republika má onen poměr minimální mzdy vůči mzdě průměrné velmi nízký. „Mělo by se vyplácet pracovat,“ uvedl předseda ČMKOS.   

Odboráři rovněž odprezentovali, co si myslí o možném vstupu Česka do eurozóny. Jak Středula uvedl, žádná politická síla v České republice se nestaví za to, aby země přijímala euro v současné době. Závazek společnou měnu přijmout nicméně Česko při procesu vstupu do Evropské unie přijalo. Diskuse o tom, jestli tedy Česká republika má euro přijímat, nebo ne, jsou podle Středuly „bezpředmětné“. Nicméně jak Středula uvedl, podle jeho názoru existuje nedostatek odborných studií, které posuzují vstup Česka do eurozóny z ekonomických hledisek.

Problémem by podle odborářů mohla být i takzvaná konvergence, tedy jak moc se Česká republika zemím eurozóny přibližuje, i co se týče reálných ekonomických hledisek: tedy například, co se týče kupní síly, výše mezd, spotřebního koše a životní úrovně obecně.

„Rozdíly ve mzdové hladině jsou obrovské,“ sdělil Středula a následně srovnal české mzdy s Německem, přičemž z jeho údajů vyplynulo, že průměrné náklady na práci zaměstnance jsou v Česku oproti Německu zhruba třetinové. V Česku na hodinu práce zaměstnance vychází podle Středulovy analýzy částka přibližně deset eur, zatímco v Německu je to kolem třiceti. „A to i přestože výkon naší ekonomiky se pohybuje zhruba kolem 80 procent té německé a produktivita práce je kolem 60 %,“ upřesnil Středula s tím, že k těmto rozdílům v oblasti mezd podle něj není důvod.

„Konec levné práce"

Jak Středula naznačil, vstoupit do eurozóny při současných rozdílech ve mzdách, platech a kupní síle by mohlo být pro Českou republiku nevýhodné. Ukazuje na to podle něj „zkušenost zemí východní a střední Evropy“, které se k takovému kroku odhodlaly.

Podle Konfederace odborových svazů je navíc pro Čechy výhodnější vstoupit do eurozóny při silnějším kurzu koruny. Podle odborářského ekonoma Martina Fassmanna by kurz koruny vůči euru mohl ideálně posílit o „30 procent“. Rychlé přijetí eura by podle odborů mohlo být riskantní pro českou ekonomiku a narušit i odborářskou strategii nazvanou „konec levné práce“, kterou odboráří prosazují.