Pan Aleš Klaška pracoval jako referent v bance, nyní si už několik měsíců hledá novou práci. Stěžuje si především na přístup neseriózních zaměstnavatelů. "Rozeslal jsem již desítky životopisů na konkrétní inzeráty, odpovědí přišlo jen několik. Domnívám se, že zaměstnavatel má snad povinnost sdělit mi, že nemá zájem. Zasílám mu své osobní údaje, rád bych tedy alespoň věděl, že mě nechtějí pozvat na pohovor. Takto mám pocit, že posílám životopis do vzduchoprázdna. “ Uchazeči o zaměstnání si velmi často stěžují na to, že se zaměstnavatelé ani neobtěžují odepsat na jejich žádost o zaměstnání.

Personalisté se hají: Uchazečů je prostě moc

Personalistka Michaela Machařová se pro ParlamentníListy.cz  snaží postoj zaměstnavatelů objasnit. “Když vydáme pracovní inzerát, přijdou nám stovky reakcí. Není v našich silách na každý email odpovědět. Situaci řešíme tzv. automatickými emaily. Po odeslání odpovědi na inzerát přijde uchazeči automatická odpověď, ve které je mu sděleno, že pokud se neozveme do 14 dnů, dali jsme přednost jiným kandidátům. Zároveň mu poděkujeme za zájem a vysvětlíme, že tento postup musíme volit kvůli velkému počtu uchazečů.“ Zatímco zaměstnavatelé hodnotí způsob takové odpovědi jako dostačující, uchazeči se s takovým názorem rozhodně neshodují. “Já s tím nesouhlasím. Jak mám vědět, že někdo můj životopis vůbec četl, že nezapadl do nějakého spamu,“ rozčiluje se pan Klaška.

Čekám a čekám, stěžuje si nezaměstnaný

Chování zaměstnavatelů podle něj není o nic lepší ani, když ho pozvou na pohovor. “Vždycky slíbí, že se nejpozději do týdne ozvou. A většinou čekáte, čekáte a nic. Nakonec jim musím zavolat sám. Přitom se často jedná o opravdu náročná výběrová řízení, na kterých strávíte i několik hodin. Vypisujete různé psychologické testy, hrajete hry, které mají prokázat vaše předpoklady pro danou pozici. Už jen ze zvídavosti by mě zajímalo, jak jsem uspěl.“ Michal Tůma ze společnosti Marketer  s.r.o. za zaměstnavatele uvádí.

“Uchazečům vždy posíláme emailem vyrozumění. Zpětnou vazbu zasíláme i v případě, že zaměstnanec neuspěje. Považuji to za vizitku každé seriózní společnosti.“ Michaela Machařová  k tomu dodává. “Já mám naopak s uchazeči přesně opačnou zkušenost. Uvádí neaktuální emailové adresy a pak se diví, když jim nepřijde vyrozumění o výsledku pohovoru. Mnohdy také neberou telefon. Snažím se jim dovolat, abych je pozvala na pohovor, klidně i po celý den. Jen občas se stane, že uchazeč na nepřijatý hovor zareaguje zpětným voláním. Přitom, když si hledá práci a má nepřijatý hovor z neznámého čísla, je pravděpodobné, že mohl volat potenciální zaměstnavatel. A když už se dovolám, stává se mi, že se uchazeč ani do telefonu nepředstaví, někdy to dokonce vypadá jako bych ho zrovna probudila a strašně rušila. Často se také stává, že uchazeči na pohovor nakonec nepřijdou, dokonce se ani neomluví. Pořád čtu o tom, jak se zvyšuje nezaměstnanost, že je pro lidi těžké najít si práci.. Já mám zas naopak někdy pocit, že mnohem větší problém je najít schopné a spolehlivé zaměstnance.“