Návrhem zákona schválila slovenská vláda dodatečné 50% zdanění nadměrných zisků z výroby elektřiny v jaderných elektrárnách. Slovenské jaderné elektrárny vlastní firma Slovenské elektrárny, ve které Slovenská republika má pouze 30% akcionářský podíl. Ale ještě předtím, než schválil slovenský parlament tento zákon o dodatečném zdanění nadměrných zisků, se 70 % majoritních akcionářů dobrovolně, během necelých tří týdnů, dohodlo se slovenským regulátorem na zastropování ceny elektřiny pro slovenské domácnosti na krásných 62 eur/MWh (tj. 1,53 Kč/kWh). 

A přesně tuto osvědčenou slovenskou cestu ochrany spotřebitelů opakovaně minulé i současné české vládě nabízí odborná skupina „Energie není luxusní zboží“ (Vitásková, Štěpán, Janeček, Noveský, Vlk, Beran). Zásadní otázkou tedy je, co brání české vládě použít nabízenou osvědčenou slovenskou cestou zdanění nadměrných zisků z jaderných elektráren? České jaderné elektrárny vlastní firma ČEZ, ve které Česká republika má téměř 70% akcionářský podíl. Český premiér sice tvrdí, že minoritní akcionáři firmy ČEZ mají ze zákona právo na jakkoliv vysoký zisk z prodeje jaderné elektřiny na burze, který např. na pražské burze nyní dosahuje téměř 4 000 % (slovy čtyři tisíce procent), při výrobní ceně 0,25 Kč/kWh a prodejní ceně 9,25 Kč/kWh. I když současný premiér tvrdí, stejně jako ministr průmyslu a obchodu minulé vlády, že by 70% majoritní akcionář, tj. stát, mohl být minoritními akcionáři zažalován, pokud by tento téměř 4 000procentní zisk z jaderné elektřiny mimořádně zdanil zákonem, nelze pro jeho tvrzení nalézt oporu v zákonech.

Zjevně bývalý ministr i současný premiér neznají dobře české zákony a netuší, že obdobné zdanění nadměrných zisků jednoho typu vyráběné elektřiny již české zákony dávno obsahují. Konkrétně mimořádné zdanění elektřiny ze solárních elektráren, které bylo zákonem zdaněno mimořádnou speciální daní ve výši 20 a 21%. Přitom právě firma ČEZ je největším výrobcem solární elektřiny v České republice a přesto podle veřejně dostupných informací se minoritní akcionáři ČEZ dosud nesoudí se státem kvůli tomu, že jim Parlament zákonem mimořádně zdanil mimořádné zisky ze solární elektřiny.

Zdanění nadměrného zisku z určitého typu výroby elektřiny je tedy v ČR zcela běžné a podstatné je, že nezpůsobuje zvyšování cen elektřiny. Oproti tomu vládou uvažovaná varianta zavedení sektorové daně způsobí nárůst cen elektřiny, což postihne pouze spotřebitele. Další nárůst cen je likvidační nejen pro nízko a středně příjmové skupiny obyvatel, ale zejména pro seniory a samoživitelky. Likvidačně působí hlavně na živnostníky, průmyslové a zemědělské podniky a služby. A pokud stát není schopen či není ochoten donutit monopolního výrobce jaderné elektřiny k tomu, aby přestal „vyvážet“ českou elektřinu vyrobenou za české ceny a přestal tutéž českou elektřinu „dovážet“ za německé burzovní ceny, pak mu zbývá jako jediná reálná pouze varianta zákonem zdanit nadměrný zisk z elektřiny z jaderných elektráren.

Zdanění nadměrného zisku z výroby elektřiny z jádra ušetří občanům, průmyslu i státu obrovské peníze. Zcela jednoduchý propočet ukazuje, že i při přiznání 100% zisku k výrobní ceně jaderné elektřiny jsou náklady na netto výrobu 29 TWh (29 miliard kWh) jaderné elektřiny ve výši 14,52 mld. Kč. Při průměrné ceně elektřiny 200 eur/MWh (tj. 4,93 Kč/kWh) na pražské burze v 1. pololetí 2022 a při zdanění pouze té části nadměrného zisku, která přesáhne 100 % zisku, mimořádnou daní ve výši 75 %, získá český státní rozpočet nejméně 96,4 mld. Kč, což je mnohem více než každoroční běžný podíl roční dividendy ČEZ ve výši cca 18 mld. Kč, který inkasuje státní rozpočet. Je to i mnohem více než výnos z vládou uvažovaných sektorových daní (14–27 mld. Kč), které by nakonec stejně zaplatili spotřebitelé.

Ideální metodou pro Českou republiku je však plné využití slovenské cesty, a tím zajištění normálních cen elektřiny pro obyvatelstvo (cca do 4 Kč/kWh) a konkurenceschopných cen elektřiny pro průmysl a další spotřebitele, a to dohodou se společností ČEZ. Tím stát ušetří miliardy korun, které by si stát stejně musel půjčit a které by se musely vynaložit na pseudosocialistické přerozdělování peněz pomocí různých sociálních a asociálních dávek. Lidé i firmy se tím zbaví hrozeb krachů a exekucí, oživí se tím průmysl a ekonomika a také se tím zastaví šíleně nebezpečný nárůst inflace.

V Praze 3. 8. 2022

Ivan Noveský, předseda Institutu pro energetiku, v roce 2001 zakládal Energetický regulační úřad a v letech 2016/2017 byl jeho prvním místopředsedou.