Česká ekonomika loni rostla druhým nejvyšším tempem v Evropské unii. Proto určitě překvapily výsledky průzkumu Eurobarometru publikované ve vánočním období, podle nichž je s finanční situací své rodiny spokojeno 61 procent lidí, což je naprosto stejné číslo jako počátkem roku 2013, tedy v období hluboké recese. Proč se vzestup ekonomiky nijak neprojevuje?

Odpověď je velmi prostá. Neexistuje žádná přímá úměra mezi parametrem subjektivně pociťované spokojenosti – a to, i když to bude reprezentativní vzorek, dejme tomu dvou tisíc respondentů, z něhož se už dá něco vypozorovat – a tempem růstu hrubého domácího produktu. Vazba není přímá, ale velmi zprostředkovaná. Při pohledu na strukturu užití hrubého domácího produktu jdou sice zhruba dvě třetiny na spotřebu, ale to neznamená, že se na třech, čtyřech, pěti procentech případného nárůstu užitého domácího produktu rovnoměrně podílí každá rodina, potažmo každý z těch dotázaných. Při vzestupu, stagnaci i při poklesu ekonomiky je třeba se podívat do struktury spotřebitelů, protože jsou domácnosti, kterým se i při vzestupu ekonomiky jejich reálné disponibilní příjmy snižují.

Co to především způsobuje?

Třeba to, že někdo ztratí zaměstnání, manželka je dlouhodobě nemocná, nebo člověk dělá v odvětví, kde se mzdy z nějakého důvody nezvyšují, a podobně. A naopak jsou velké kohorty domácností, kterým rostou příjmy bez ohledu na to, zda ekonomika roste, nebo neroste. Dalším poměrně velmi významným faktorem, jenž je velmi nerovnoměrně rozprostřen mezi domácnostmi, je – řeknu to velmi odborně, ale je to velmi srozumitelné – obsluha dluhového břemene. Jinak řečeno, jak která rodina v tom spektru má vysoké splátkové povinnosti svého dluhu. Tedy hypotéky, spotřebitelského úvěru, ale i lichvářské půjčky, protože banka nepůjčila právě v okamžiku, kdy je zapotřebí zaplatit do týdne za novou ledničku nebo pračku, která se porouchala, a v rozpočtu nebyla rezerva šest až deset tisíc. Takže vedle příjmů, které rostou, když roste ekonomika, ale v celku, ne v celé struktuře, je třeba zohlednit i výdaje domácností, které splácejí dluhy. To je vysvětlení, které lze dokumentovat na poměrně detailních propočtech Českého statistického úřadu. Takže dva důvody, proč nekoresponduje údaj o spokojenosti a údaj o tempu růstu, jsou struktura domácností a struktura zadlužení, respektive nutnost obsluhy dluhového břemene.