Hlavním motivem zpřísnění podmínek pro práci v jiném než klasickém zaměstnaneckém poměru je samozřejmě omezení nelegálního švarcsystému. Nebylo výjimkou, kdy firma připomínala svým osazenstvem spíše spolek živnostníků, lišících se ale od zaměstnance jen tím, že mají vlastní IČO. Zákaz švarcsystému a vysoké pokuty za něj by tento trend měly vymýtit.

Jenže v Česku se nezaměstnávalo pouze formou "spolupráce" firmy s OSVČ, dalším oblíbeným trikem byla i Dohoda o provedení práce. Narozdíl od Dohody o pracovní činnosti, u níž musel zaměstnavatel za pracovníka odvádět zdravotní a sociální pojištění, zde pouze odváděl z jeho mzdy patnáctiprocentní srážkovou daň. A pracovník mohl u jednoho zaměstnavatele odpracovat jen 150 hodin ročně.

Archeologové, neziskovky, firmy. Pro všechny je strop na výdělek komplikací

Po Novém roce je vše jinak. Rozsah práce se zvýšil na 300 hodin ročně, ale přibyla nová povinnost pro zaměstnavatele. Nutnost přihlásit pracovníka ke zdravotnímu a sociálnímu pojištění a toto za něj odvádět, pokud si vydělá víc než 10 tisíc korun za měsíc, postavila prý tuto formu výdělku v mnoha případech z kategorie "oboustranně výhodné" do "zbytečné a málo využívané". Pro organizace, vzhledem k povaze své činnosti často využívající sezónní pracovníky, je pak Drábkova revize pracovněprávních vztahů vyloženě nepříjemná. Stejně jako pro jejich pracovní sílu.

"Je mi opravdu líto našich zkušených brigádníků. V archeologii není snadné naučit člověka správně provádět činnost, která vypadá jako běžné zemní práce, je však mnohem preciznější," říká pro ParlamentníListy.cz ředitel plzeňské archeologické společnosti Zip,o.p.s. Radek Široký. Od toho se v archeologii odvíjí i ceny manuální práce, kdy zkušený prověřený kopáč je vědci v terénu vysoce ceněn. Pravděpodobnost, že svojí činností nějakou památku ukrytou v zemi poškodí je minimální, dokáže také instruovat méně zkušené kolegy.

"Takový člověk si u nás vydělal, bylo třeba hlídat pouze hodiny, které odpracoval, abychom neporušovali zákon. Nyní ale musíme pracovníky rotovat, aby si nevydělali víc jak 10 tisíc korun. Což je pro nás poměrně náročné na organizaci. Pořád je to ale výhodnější, než kdybychom museli každého pracovníka po vykonání práce za deset tisíc přihlásit u pojišťovny a na sociálce a po měsíci je pak znovu odhlašovat. Na to bychom museli zaměstnat minimálně jednoho člověka, který by měl na starost pouze toto," říká šéf neziskovky, zabývající se ochranou kulturního dědictví.