Bagatelní spory jsou spory týkající se pohledávek do 10 tisíc korun. Je pochopitelné, že ti, co se vymáháním dluhů zabývají profesně, na tento úmysl reagují se znepokojením. Jedním z těch, kteří v úmyslu ministerstva cítí možné komplikace, je jednatel významné inkasní společnosti M.B.A. Finance Kamil Kavka. I proto se téma půlnočního rozhovoru s ním, točí hlavně kolem této problematiky.

Co děláváte, pane Kavko, o sobotní půlnoci? Máte nějaký rituál nebo je každý víkend poněkud jiný..?

Začínáte pěkně zostra… A tak také pro začátek použiji Čapkovo motto: "Když nemám co dělat, pracuji." Ale vážně: k mé sobotě. Když je s přáteli, tak nejčastěji u láhve moravského bílého vína, když s rodinou – tedy s přítelkyní, psem a králíkem, tak spíše u "filmu", který běží na ČT24…

Když navážu na toho Čapka, opravdu někdy pracujete i v sobotu o půlnoci? To snad ne?

Bývávalo. Pokud si v sobotu neužívám zábavy, tak sedím nad učením.

Co se učíte?

Chystám se v červnu na státnice, tak píšu diplomovou práci. Studuji marketingovou komunikaci a diplomová práce se týká dobré, resp. špatné pověsti kontroverzních subjektů. Jistě uznáte, že vymahači jsou příjímani kontroverzně. Já – tedy Kamil Kavka - to chci změnit.

Chápu jistou kontroverznost - zaznamenáváme to skoro denně v různých diskusích čtenářů. Ve škole se však naučíte asi pouhou teorii, praxe je odlišná - zřejmě...Máte s ní, předpokládám, nějakou zkušenost?

Na diskusních fórech a bohužel často i v médiích, se řeší to 1 procento excesů a anomálií, které se vymáhání pohledávek týkají. Všichni pak mají pocit, že vymáhané pohledávky jsou vymyšlené, dluhy jsou uměle navyšovány a podobně. Ale práce opravdu profesionálních inkasních společností, které pracují pro banky, pojišťovny, mobilní operátory, to je naprosto seriózní a férové jednání s dlužníky. A když se ptáte na teorii versus praxe při studiu školy... ano, zejména u zkoušek toho využívám. Když neznám teorii, pomáhám si zkušenostmi z praxe. Ale moje praktická zkušenost s vymáháním není úplně čerstvá. Nicméně v M.B.A. Finance jsem začínal na pozici provozního šéfa, kde už jsem dlužníky na telefonu řešil.

Sledujeme téma Exekuce

Nenechalo to na vás nějaké následky? Musí to být přece stresující?

To platí pro call centra obecně, že je práce po telefonu stresující. Ale nízká fluktuace klíčových pracovníků, tedy inkasních poradců, je naší velikou výhodou. Call centrum provozujeme v malebném Jeseníku, kde nabíráme uchazeče zejména z místních středních škol a daří se nám v nich pěstovat takovou loajalitu, že nám moc neodcházejí. Jinak si myslím, že vymáhat pohledávky po telefonu je v některých ohledech jednodušší, než prodávat pofidérní produkty. Naše lidi školíme k tomu, aby je práce nestresovala a aby se se svojí nelehkou úlohou uměli vypořádat.

Jak jste úspěšní? A dá se říci, kolik takových případů končí v rukou exekutorů?

To je složitější otázka. Z hlediska našeho růstu, kdy si troufám říci, že jsme největší inkasní společnost v ČR, která se zabývá retailovými (B2C) pohledávkami, tak úspěšní. Loni jsme do správy dostali přes půl milionu pohledávek v nominální hodnotě asi 5,5miliardy korun. A pokud se ptáte na úspěšnosti naší práce vůči klientům (věřitelům), tak záleží na segmentu. Jinou úspěšnost dosahujeme u pohledávek za pojišťovnami, za mobilními operátory... něco jiného je vymáhat 150tis. korunový dluh na leasingu, nebo 10tis. na kontokorentu.