Z „garážových setkání“ příznivců může prý do budoucna vzniknout širší hybná síla. I tuto myšlenku rozvinuli na besedě ve Zlíně tři hosté. Na diskusi s veřejností přijela Táňa Fischerová se svým blízkým spolupracovníkem, který také řídil její prezidentskou kampaň Robinem Čumpelíkem. Mezi hosty v prostoru zlínského kulturního institutu Alternativa se představil i Jiří Jabůrek. Ten působil přes 20 let ve vedení firmy Barum Continental Otrokovice jako ředitel kvality a také na dalších manažerských postech, kde prosazoval principy sociální trojčlennosti.

Fischerová prošla deziluzí. Začínají vládnout oligarchové. Jsme ztracení

Prostor byl na debatě věnován myšlenkám Klíčového hnutí a jejich prosazování: „Nejdřív jsem si myslela, že stačí přinést nové myšlenky a lidé, kteří budou mít dost toho starého, se začnou v nějakém počtu hlásit. Prošla jsem velkou deziluzí,“ popsala Fischerová. „Není nás tolik. Když ale přijdu mezi politiky, dělám si legraci a říkám: Je nás deset lidí v kuchyni, ale jednou převezmeme moc a to budete koukat!“ dodala. Podle Fischerové je kumulace moci v jakémkoli státě velmi nebezpečná. „Je chyba, když se propojí ekonomická, politická a mediální moc. To je neštěstí. Děje se to po celém světě, všude začínají vládnout oligarchové. Všude si je lidé dobrovolně volí, úplně, jako by měli vymaštěné mozky. Stačí, aby se jim řeklo, že on je už bohatý dost, chce udělat v zemi pořádek, a že to myslí dobře. Pak si ještě koupí média a jsme ztracení. To je to nejhorší, co se může dít,“ dodala.

Fischerová: „Takový svět nebude nikdy fungovat“

V tomto kontextu se Táňa Fischerová dotkla také situace na Ukrajině. „Jde o války oligarchů. Jeden válčí proti druhému, mají své soukromé armády, své politiky. Takový svět nebude nikdy fungovat,“ upozornila s tím, že do politiky by měli vstupovat altruisté. Sociální trojčlennost, kterou zastává Klíčové hnutí, je model rakouského filozofa a humanisty Rudolfa Steinera, spočívající na principu rozdělení chodu společnosti na tři relativně samostatné oblasti: kulturně-duchovní, právně-politickou a hospodářskou. Každá z nich má své zákonitosti. Nabízí tak alternativu pro vývoj společnosti.

Princip úspěšně uplatňují například ve Španělsku v politickém seskupení Podemos. „Deseti způsoby mají ve svém programu oddělení byznysu od politiky. Mají pět europoslanců. Mohou být vzorem pro další země v Evropě,“ popsal Čumpelík. „Můžeme změnit dění v Evropě. To není sci-fi, to je realita,“ dodal s tím, že těmto politikům se podařilo například decentralizovat komunální volby. Hosté se zamýšleli také nad tím, že důvodem, proč právě Španělsko dalo zelenou alternativě, může být hluboká krize, kterou si země prošla. Její hrozba může prý potkat i nás. „Nemáme se zase tak dobře. Pokud nenastane rozvoj těch malých, bude nezaměstnanost vyšší. Damoklův meč nad námi visí. Je potřeba analyzovat i nakupování v obchodních domech, lidé sice mají plné košíky, ale kupují na týden, ve slevách a horší zboží,“ upozornila Fischerová. „Střední Evropa je ideální pro start něčeho nového, protože nejsme bohatí ani chudí,“ řekla také v průběhu besedy. „Každý z nás je svobodná bytost a potřebuje svou svobodnou volbu. Pokud ji nemá a jde jako stádo za faraónem, tak se dostáváme zase o několik tisíc let zpátky,“ konstatoval manažer Jabůrek.

Z publika: Babiš rozsekl chlívek

Z publika zazněl i tento názor: „Babiš má také ducha. Družstevnictví a to všechno, co říkáte, je strašně hezké, ale lidí, kteří mají ducha, je strašně málo. Také si uvědomuji nebezpečí, ale ve společnosti máme páky, jak bychom ho dokázali včas zastavit. Naopak pánbůh zaplať za Babiše. Vlastně rozsekl chlívek, který tady byl, protože jsme se už dostali do stavu, že milenka premiéra vlády rozhodovala o tom, koho bude sledovat vojenská rozvědka. To je strašné, začátek konce společnosti,“ vyjádřil svůj názor jeden z lidí z publika. „Antibabišismus nahrává tomu chlívku, který zase zpátky naleze,“ dodal. „Hodně lidí má tento pocit. V jedné věci vám rozumím. Politika šla tak ke dnu, že si lidé zvolili někoho jiného, o kterém si mysleli, že něco nového přinese,“ reagovala Fischerová. „Má zkušenost z politiky byla taková, že byla dělána na míru těm velkým a ti malí tratili,“ dodala s tím, že se nedomnívá, že by byl Andrej Babiš dobroděj, který přišel občanům „dole“ pomoct.

Fischerová: „Nevěřím na reformu tohoto systému.“

Lidé z publika se ptali na dostupnost informací. „Vůbec nevím, čeho bych se chytla. Politika je strašný marasmus. Spíš by mě zajímala osvěta a cesta ven,“ zazněla další připomínka od účastníků diskuse. „Kdo chce svět jednoduchý, k pravdě se nedostane. Naše cesty po republice se týkaly nových možností. Šlo mi o osvětu a šíření myšlenek. Často mi říkali: „Řekněte mi to jednoduše.“ My ale stojíme tváří v tvář tomu, že nenabízíme jednoduchý koncept,“ vysvětlovala Fischerová. „Churchill to kdysi za války krásně řekl: „Slibuji vám pot, krev a slzy. Tenkrát tomu lidé rozuměli. Dnes, když to někomu nabídnete, tak to nikdo nechce,“ dodala. Během debaty také zmínila: „Nevěřím na reformu tohoto systému, který podle mě končí. Máme za sebou rok 1968, rok 1989. Také si nikdo nemyslel, že se něco změní. Sice něco kvasilo, ale já jsem byla vždy znovu překvapená, že se něco stalo. Je potřeba to připravovat, aby až se to stane, tak se nenalilo nové víno do starých měchů. Moc času nemáme, nebezpečí ve společnosti je mnoho."

• Další reportáže ČTĚTE ZDE