Její místopředsedkyně Jaroslava Jermanová (ANO) neuspěla s návrhem na omezení řečnické doby v dolní komoře a zavedení výhradně písemných přihlášek do debat.

Předloha prodlouží lhůtu mezi druhým a třetím čtením zákonů

Předloha, na jejímž znění se dohodly všechny parlamentní frakce, míří k posouzení do Senátu. Senátoři by ji měli také schválit na základě zvyklosti, podle níž si parlamentní komory do jednacích řádů navzájem nezasahují. „Podařilo se přijmout normu, která může naše jednání zefektivnit," uvedl zpravodaj Marek Benda (ODS). Podobně hovořil i místopředseda sněmovny za TOP 09 a Starosty Petr Gazdík, podle kterého skončí nepřehlednost při rozhodování o různých pozměňovacích návrzích.

Předloha prodlouží lhůtu mezi druhým čtením, v němž se pozměňovací návrhy předkládají, a jejich závěrečným schvalováním. Úpravy mají zamezit tomu, aby se ve sněmovně hlasovalo o nedostatečně prodiskutovaných návrzích, jejichž dopady nejsou zcela známy. Nynější lhůta mezi druhým a třetím čtením je třídenní, lze ji zkrátit na dva dny. Lhůta by se měla podle návrhu prodloužit na dva týdny, poslanci by ji mohli zkrátit nejvýše na týden. Lidovci neuspěli s návrhem na prodloužení středeční doby vyčleněné pro schvalování předloh, který v této souvislosti předložili.

Další navrhovaná úprava se týká omezení řečníků bez přednostního práva

Novela jednacího řádu by měla přinést i další úpravy vedoucí ke zprůhlednění legislativního procesu. Z výborů by se měly pořizovat zápisy, z nichž by bylo zřejmé, jaké pozměňovací návrhy byly podány, kdo je předložil a případně kdo jak hlasoval. Předkladatel normy by měl mít nově právo stáhnout ji bez souhlasu sněmovny až do zahájení závěrečného schvalování, nyní je to do konce druhého čtení. Úprava se vztahuje k tomu, že na začátku třetího čtení už na rozdíl od konce druhého čtení bývá zřejmé, zda poslanci neschválí zcela něco jiného, než autoři chtěli.

Další navrhovaná úprava se týká omezení řečníků bez přednostního práva při přednášení požadavků na změny schváleného programu při sněmovní schůzi. Jejich vystoupení by nemělo být delší než pět minut.

Jermanová neprosadila zavedení takzvané legislativní stopy. Navrhovatelé předloh tedy nebudou muset uvádět, s kým na jejich přípravě spolupracovali. Lidovec Ludvík Hovorka neuspěl s úpravou, podle níž by se sněmovní vyšetřovací komise musela obrátit na policii, pokud by měla podezření na spáchání trestního činu. Nyní to komise udělat může, ale nemusí.