Zaorálek se ztotožnil s výrokem prezidenta Václava Klause, že církevní restituce vytváří reálná rizika závažného prolomení dosavadní restituční legislativy a vzniku nových nároků a požadavků vůči státu ze strany subjektů, které se na základě tohoto zákona mohou cítit diskriminovány. Církevní restituce nejsou nejsou podle něj spravedlivé: „Když se podíváte na restituce z 90. let, zjistíte, že existovalo spoustu podmínek a omezení,“ prohlásil. „Církevní restituce v takové podobě je luxusní kompenzace v několikanásobku tržní ceny.“

Jakékoliv zvýhodnění církve však Benda jednoznačně odmítá. „Církev musela dvacet let čekat na splacení dluhu,“ poukázal na to, že měla obdržet restituce už v roce 1991, ale nestalo se tak kvůli vnitřní hádce na Slovensku. Vláda už podle něj tento dluh prostě musela splatit. Církev ale podle Zaorálka oněch dvacet let rozhodně netrpěla nedostatkem finančních prostředků, neboť dostávala příspěvky od státu.

Hrozí prolomení restituční hranice z roku 1948?

Hosté pořadu se neshodli ani na otázce, zda hrozí prolomení restituční hranice z roku 1948. Benda tuto možnost zcela popírá, Zaorálek se jí obává. „Prolomení hranice nehrozí,“ hlásil Benda a dodal, že ještě není jisté, zda si církve zažádají o majetek v celé výši 75 miliard korun, zatímco Zaorálek nevěřícně kroutil hlavou s tím, že takové vyrovnání s církvemi nemá historické obdoby.