Na optimismu Kyjevu už dopředu nepřidal šéf Evropské rady Donald Tusk, který předeslal, že „od summitu nelze očekávat příliš, obzvláště v otázkách řešení problémů, třeba bezvízového režimu“, načež vyloučil, že by na Ukrajinu mohly být vyslány mírové jednotky.

Hned po úvodních jednáních kyjevského prezidenta Petra Porošenka právě s Tuskem a s šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem za zavřenými dveřmi ale ukrajinské vedení začalo ve všech pádech znovu skloňovat málem už pozapomenutou eurointegraci. Ačkoli eurokomisař pro rozšiřování Johannes Hahn krátce před summitem Ukrajině „zavřel dveře“ přinejmenším na 10 let (totéž podle všeho platí také pro Gruzii a Moldovu) a zdůraznil, že o členství Ukrajiny v EU se aktuálně vůbec nejedná, a kyjevský ministr zahraničí Pavel Klimkin připustil, že v nedohlednu je i bezvízový režim s EU, Porošenko naopak – jako by mimo realitu -- oznámil, že podá přihlášku do EU za pět let, premiér Arsenij Jaceňuk si je zase jistý, že ukrajinština se stane oficiálním jazykem Unie, a šéf parlamentu Volodymyr Hrojsman ukázal svaly a uvalil ukrajinské sankce osobně na Vladimira Putina.     

Evropští politici se ale naopak soustředili na situaci na Donbasu, na vyhlídky dalších půjček Ukrajině nebo na unijní sankce proti Rusku. „Politika sankcí visí na tenkém politickém vlásku,“ vysvětlil třeba polský prezident Bronislaw Komorowski. „A nezávisí to jen na Rusku. Ve významném počtu členských států EU sílí přesvědčení, že je třeba s politikou sankcí skoncovat.“ Jak podotýká například Financial Times, Německo a klíčové unijní státy navíc tlačí na Ukrajinu, aby dodržovala dohodu Minsk II, a to především ve snaze vzít Rusku záminky k obnovení agrese. „Unijní diplomaté sice hbitě tvrdí, že minské dohody porušují víc separatisté než Kyjev, ale vyzývají přitom prezidenta Petra Porošenka, aby se dohody držel a plnil její politické klauzule,“ popisuje deník situaci. „Mezi německými diplomaty panuje přesvědčení, že Kyjev musí být „více kooperativní“. Němečtí činitelé mluví s oběma stranami, ale především s Ukrajinci, protože pokud právě oni nebudou dělat, co je nezbytné, Rusové budou vždy mít možnost obnovit konflikt,“ říká Stefan Mister z berlínského think-tanku DGAP. Francouzský prezident Francois Hollande minulý týden při Porošenkově návštěvě Paříže prohlásil: „Jediný možný postup je plnění minské dohody.“ A Británie, která následuje tvrdou protimoskevskou linii Spojených států, má za to, že by Ukrajina měla plnit minskou dohodu a „nedávat tak Rusům možnost kritiky“, shrnuje Financial Times, podle něhož „má EU obavy“, že Kyjev sabotuje některé pasáže křehké dohody, především se snaží odkládat politickou decentralizaci, kterou Minsk II předpokládá.  

Podle Financial Times navíc Berlín tlačí na bruselské činitele, aby vůči Moskvě zaujímali smířlivější postoje, a týž postoj zaujímají přední unijní státy i vůči USA. Například Wall Street Journal informuje o tom, že Washington minulý týden předal Berlínu a Paříži „sadu odtajněných informací“ o přesunech a pohybech ruských vojsk ve „sporných“ oblastech a podél hranice s Ukrajinou, ale Francoise Hollande po pátečním setkání s Putinem v Arménii přesto prohlásil, že „od podpisu Minsku byl zaznamenán pokrok, režim zastavení palby se v principu dodržuje a těžké zbraně jsou v principu staženy“. Podle WSJ Paříž a Berlín přehlížejí fakta předkládaná z USA ve snaze uchovat prostor pro projednávání minských dohod, v nichž by se spojily ukrajinské ústupky se zmírněním sankcí proti Rusku. „Mají obavy, že se zopakuje neúspěšný pokus s Kosovem, tedy že se znovu ukáže jejich neschopnost vyřešit válku na kontinentu bez účasti USA,“ míní americký deník a dodává, že agresivní postoje USA beztak vypadají nevěrohodně už od srpna 2013, kdy Obama ustoupil od své „červené čáry“ v Sýrii, a Kreml i nyní chápe, že Obamova administrativa nemá v úmyslu vážně se vzepřít Rusku za jeho „vztahy s Íránem a Sýrií a jeho obstrukce na Ukrajině“.    

Poslední summit

Ačkoli podle WSJ je jen slabost Obamovy administrativy na vině, že ještě nemáme válku s Ruskem, Tusk s Junckerem v Kyjevě opakovaně trvali na tom, aby Kyjev začal důsledně plnit minské dohody. Juncker prý předal Porošenkovi seznam úkolů, které Kyjev musí splnit, přičemž jsou mezi nimi body typu zavedení biometrických pasů, zajištění bezpečnosti hranice, boje s organizovaným zločinem nebo praním špinavých peněz. A k tomu všemu Juncker na přímou otázku odmítl označit Ukrajinu za evropský stát, což by dávalo Kyjevu právo ucházet se o členství v Unii. „Pro mně je Ukrajina součástí evropské rodiny, ne africké nebo jihoafrické, ale prostě evropské,“ vysvětlil s tím, že zkorumpovanou a nereformovanou Ukrajinu v EU nikdo nečeká: „Občané Ukrajiny musejí získat reformami, ale to je složitá a bolestivá cesta.“

Kyjevský premiér Jaceňuk konstatoval, že Ukrajina už ze Západu dostala 30 miliard eur, ale potřebuje další peníze, přičemž připomněl, že Řecko už od dostalo 300 miliard. Nicméně, pokud prý Kyjev čeká od EU další miliardovou pomoc, musí zahájit radikální reformy justice, volební legislativy, energetického sektoru a decentralizace moci, přičemž tyto reformy „musejí být rychlé a důvěryhodné,“ zdůrazňuje Juncker. Podle vlastních slov také doporučil kyjevskému vedení, aby nezvyšovalo napětí dalšími proklamacemi o vstupu Ukrajiny do NATO, ale Kyjev s ním nesouhlasil.   

Jediné evropské vyhlídky, které z Junckerových úst zazněly, se týkaly zóny svobodného obchodu, ale i ty vyzněly nejednoznačně. Zatímco byl totiž odklad naplnění této části asociační dohody původně označován za iniciativu EU, nyní nejvyšší představitel Evropské komise vyhýbavě prohlásil: „Je důležité, aby od 1. ledna 2016 začala plně fungovat dohoda o asociaci. Další odklady nejsou možné.“

„Chvála na ukrajinskou adresu na summitu zněla velmi odměřeně, v projevech EU stále více zaznívá lehké rozčarování a netrpělivost s tím, jak je Kyjev připraven vydat se na cestu reforem,“ citují Vesti ukrajinského politologa Vadima Karaseva. Podle něj to byl poslední summit, kdy byl Kyjev hodnocen na základě očekávání, na dalším už se budou hodnotit výsledky. A prohlášení Berlína a zbytku EU jasně naznačují, že dříve či později bude Kyjev donucen začít minsko dohody plnit v podobě, v jaké byly podepsány, a ne jen o tom mluvit. Ukrajinská vláda zatím celý proces protahuje v naději, že se do věci vloží Spojené státy a vše bude jinak, ale pokud Washington zůstane dál stranou, nezbude Kyjevu než dohodu splnit a spolu s tím poskytnout Donbasu zvláštní statut, vyhlásit amnestii pro separatisty a decentralizovat moc v zemi, soudí politolog. V podobném tónu zní i komentář německého Die Welt, který mluví o vzájemném rozčarování mezi Ukrajinou a EU, jejíž důvěra v ochotu provádět reformy i v samotného prezidenta Porošenka má své meze. V době, kdy Ukrajina potřebuje ekonomickou a vojenskou pomoc, nechává ji EU na pospas, shrnuje situaci německý list.

A mezitím na Ukrajině a v okolí:

-- Zatímco Petro Porošenko ujišťuje západní investory, že není místa s větším potenciálem, než je Ukrajina, nejméně deset investorů, mezi nimiž jsou i ti ruští, zažalovalo Ukrajinu kvůli ochraně svých investic.

-- Ukrajinská ekonomika je na dně, připouští šéfka centrální banky. HDP Ukrajiny za první čtvrtletí propadlo o 15 procent, inflace letos dosáhne 30 procent. Očekávané odpuštění ukrajinského dluhu se bude rovnat přiznání státního bankrotu, soudí ratingová agentura Moody´s.

-- Polsko vyváží na Ukrajinu šestkrát víc jablek než dříve, původně tato produkce putovala do Ruska.

-- Novým poradcem ukrajinského ministerstva financí pro otázky daní a institucionální reformu se stal americký profesor ekonomie Robert Conrad. K poradcům prezidenta Porošenka přibyl někdejší slovenský premiér Mikuláš Dzurinda.

-- Ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov chce výhrůžkami vyhnat ze země charkovského primátora Hennadije Kernese.

-- Ukrajinská armáda s těžkými zbraněmi ve frontové zóně obklíčila oddíl neonacistického Pravého sektoru. Důvodem prý byly zprávy, že mají ozbrojenci PS v plánu vyrazit na Kyjev. PS naopak vyzývá vojáky pravidelné armády, aby se všichni sjednotili a vyrazili proti stávající moci v Kyjevě. Aktivisté PS aktuálně demonstrují před sídlem prezidenta v Kyjevě.

-- Kvůli sankcím z Ruska odešly investice v hodnotě 160 miliard dolarů, připustil Putin. Nová ekonomická data nicméně ukazují, že ruská ekonomika roste, a to bez ohledu na sankce. Kreml si dokonce stěžuje, že rubl zpevnil „až moc“. Na druhé straně experti varují, že Ruskou ekonomiku může v důsledku sankcí a nízkých světových cen ropy čekat dokonalá bouře.

-- Rusko dál skupuje zlato, nových 30 tun získaných v březnu nové zásoby zlata navýšily na 1250 tun, což Rusko v tomto směru řadí na 5. místo ve světě.

-- Rusko „znárodnilo“ čokoládovnu Roshen v Lipecku, která patří Petru Porošenkovi.

-- Ruská armáda je profesionalizována z 50 procent.

-- Angela Merkelová do budoucna počítá s vytvořením obří zóny volného obchodu „do Lisabonu po Vladivostok“, do níž by patřilo Rusko.

-- EU je připravena ke kompromisu ohledně vstupu ruského Rosatomu do rozšiřování maďarské jaderné elektrárny v Pakši.

-- Výbuch nálože poškodil železnici v Oděské oblasti.

-- Kyjev zaplavily falešné dolarové bankovky, nejčastěji v hodnotě 100 dolarů.

-- Obyvatelé Dněpropetrovska trpí v důsledku cvičných střeleb ukrajinské armády, jejíž náboje létají na město.

-- Brazílie po deseti letech končí s ukrajinskými motory do svých vesmírných raket.

-- Na Prvního máje v centru Kyjeva chce na dva tisíce sensibilů, kouzelníků a mágů provést rituál za mír a harmonii. Magistrát se k akci nechce znát, církve ho mají za provokaci… 

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami