Totožnou poslaneckou předlohu sněmovna schválila už v únoru. Později ale neprošla Senátem. Poslanci a také horní komora obratem předložili úpravu znovu. Proto se nyní poslanci zabývají dvěma podobnými návrhy.

Podle předlohy by mělo platit to, že poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Pokud by ale sněmovna nebo Senát s vydáním nesouhlasily, nic by nebránilo stíhání zákonodárce po zániku mandátu. Obdobně by to platilo pro ústavní soudce, o jejichž vydání rozhoduje horní parlamentní komora.

Takzvané přestupkové imunity se návrh netýká. Zákonodárci si mohou vybrat způsob projednání svého přečinu, a to buď v obvyklém správním řízení, nebo v mandátovém a imunitním výboru, uvedla k normě ČTK.

Klasnová: Je to anomálie

Jak dnes debata k imunitě ale probíhala? Tak třeba jedna z předkladatelek poslaneckého návrhu Kateřina Klasnová (VV) označila současnou doživotní trestněprávní imunitu za anomálii. "Imunita je v České republice velice nadstandardní a neodpovídá žádné praxi zemí v Evropě ani ve světě. Jak zaznělo už v návrhu, ve třetím volebním období sněmovny ve většině parlamentů evropských zemí je imunita členů parlamentu omezena na dobu trvání mandátů, někde dokonce je na cestu do parlamentu a jednání v budově parlamentu či jeho orgánech, tedy ve výborech, komisích atd.," poznamenala Klasnová.

Podobně se vyjádřila i zpravodajka Ivana Weberová (ODS). „Současná podoba imunity je excesivní realitou," uvedla občanská demokratka.

Naopak Daniel Korte (TOP 09 a Starostové) pokládá ústavní novelu za čirý populismus; je podle něho zbytečná, a dokonce škodlivá. Podle Borise Šťastného (ODS) by bylo špatné, kdyby poslanec mohl být popotahován po skončení mandátu.