Parkoviště se od dopoledne začala plnit. Odpoledne už automobily s českou SPZ jasně převládaly. Třeba v okresním městě Cham, které je zhruba 20 kilometrů od hranic při cestě z Domažlic.

Protáhlé obličeje. Nás i Němců

Plné košíky obsahovaly všechno možné. Toaletní papír, prací prášek a aviváž, dokonce se už bralo i dřevěné uhlí. A samozřejmě klobásky na grilování – v nabídce místního ALDI byly mnichovské, norimberské, francké či durynské. To všechno mizelo jako po útoku kobylek.

Cena tvrdého alkoholu v ALDI. Foto: Václav Fiala

„To se nedivím, že už vašich nákupních nájezdů mají dost Poláci. Mne už také pomalu začínají vadit ty fronty u pokladen a nemožnost si v klidu nakoupit někdy odpoledne, protože jsou všude Češi,“ konstatuje starší místní občan. My jsme se prostě déle vyspali, poté nastartovali automobily a zamířili k hraničním přechodům. Tam možná mnohé překvapila přítomnost policie, ale to už je dlouhodobější skutečnost, že se opět zavedly namátkové kontroly, hlavně kvůli nelegální migraci. 

Sleva o promile

Když se zastavíte ve zdejším Lidlu, takový frontální útok na zboží od Čechů nezažijete. Sami jsme byli překvapeni, že praktiky snižování cen o pár centů jsou v Německu kupodivu stejné jako u nás, kde to občas jde až do extrémů – nikoliv pár korun, ale už dávno neexistujících kovových haléřů. Sleva ve výši několika promile ceny je poněkud směšná, ale situaci znají už i občané SRN. Jak dodávají, ceny jsou napjaté a každý ušetřený cent je dobrý. „Cent k centu a máte euro,“ konstatují.

Rajčata v Lidlu v Chamu. Foto: Václav Fiala

Rajčata v ALDI. Foto: Václav Fiala 

Ředvičky. Foto: Václav Fiala