Na konci června se několika obcemi na pomezí Břeclavska a Hodonínska na jižní Moravě prohnalo tornádo. O necelý měsíc později postihly části západní Evropy silné bouře s vydatnými dešti, které v Německu připravily o život na dvě stovky lidí. Lze brát za bernou minci to, že mnozí politici, aktivisté a novináři jako příčinu extrémních povodní a velkých ztrát na životech zmiňovali klimatickou změnu? Stávají se v důsledku oteplování povodně a další extrémní povětrnostní jevy čím dál nebezpečnější?

U politiků a některých novinářů, kteří hledají příčinu letošního silného moravského tornáda a povodně na řece Ahr v Německu v klimatické změně, se jedná buď o neznalost, nebo přímo o manipulaci, která má za cíl odvést pozornost od případných selhání v oblasti varovné služby, nebo podpořit vlastní „zelenou“ politiku. Co se týče extrémních povětrnostních jevů, žádný jejich konkrétní výskyt nelze jednoznačně „připsat“ klimatické změně, ty se prostě vyskytovaly, vyskytují a vyskytovat budou. Dá se nanejvýš mluvit o různých trendech, četnosti nebo intenzity jevů. Například u tornád nelze hlavně vlivem jejich řídkého výskytu nějaký významný objektivní trend v Evropě vůbec detekovat, mimo jiné proto, že především stoupá tzv. informační pokrytí vlivem rozšíření telekomunikačních prostředků a lepší informovanosti. V USA je trend u silných tornád spíše sestupný, ale existuje debata ohledně správnosti a tzv. homogenity řady.

A jak to vypadá s výskytem povodní v posledních letech i ve srovnání s dávnější minulostí?

Trendy jsou odlišné v závislosti na sezóně a regionu. Zřejmě nejvýznamnější povodňové období v déledobém horizontu nastala v Evropě v letech 1560-1580, 1760-1800, 1840-1870 a 1990-2016. Právě dekády před Velkou francouzskou revolucí byly velmi bohaté na povodně, k níž také podle některých historiků přispěly. V posledním období je možné částečně vysledovat trend zvýšení povodní v letním období, ale o extrémně dramatický nárůst nejde, v předchozích obdobích byly povodně spíše horší, soudě podle souhrnné práce, na které se podílel i český klimatolog Rudolf Brázdil. Opakuji, že – nejen němečtí – politici ohledně vlivu klimatické změny na tu nedávnou povodeň v Německu především manipulují veřejné mínění. Navíc je nutné zdůraznit, že moderní společnost je proti těmto jevům daleko odolnější, především vlivem lepší technické a vědecké vyspělosti, což se odráží v kvalitnější předpovědní a výstražné službě i efektivnější reakci na tyto události. Počet obětí atmosférických přírodních pohrom klesl za posledních sto let o 99 procent!